O vánočních tradicích

26. prosince 2012 v 14:11 | Nikolas |  vzkazník
Před pár dny jsem četla článek o tom, jak vánoční tradice pomalu, ale jistě mizí. Lidé se prý raději dívají společně večer na televizi, než aby vylévali olovo, házeli papučí a rozkrajovali jablka. Trochu mě to zamrzelo, protože si myslím, že by byla škoda, kdyby tyto tradice úplně vymizely. A tak bych se ráda dozvěděla od vás, jak slavíte Štědrý den ve vaší rodině.



U nás se to dělá už mnoho let stejným způsobem. Já, rodiče a bratr nazdobíme ráno stromeček (používáme slaměné a dřevěné ozdoby, sušené pomeranče a perníčky - máme rádi přirozenost, já osobně třeba barevné baňky vůbec nemusím), sedneme si k pohádkám a poslední roky k nám v tuto dobu i přijíždí babička z máminy strany, aby nebyla celý tento den sama. Na oběd máme černého kubu, což je tradiční a jednoduché jídlo (jen houby, kroupy a koření). Odpoledne odvezeme babičku ke strejdové rodině, kde bude trávit večer. My pak odjedeme k dědečkovi (tentokrát z tátové strany), kam přijede taky tátova sestra s rodinou. Než se nachystá večeře, zajedeme na dva hřbitovy posvítit na hrob. Potom už všichni usedneme ke stolu a klasicky máme k večeři rybí polévku se svítkem, smaženého kapra a bramborový salát.

Po jídle ještě chvilku sedíme a čekáme, až zazvoní zvoneček. Samozřejmě už u toho ani já, ani bratr s bratranci neskotačíme radostí a nepřemýšlíme, odkud ten zvuk jde, ale myslím, že je hezké, když to takhle dodržujeme. Až zazvoní, přesuneme se ke stromečku. Tam si nejdřív zaspíváme pár koled (i když poslední roky je to docela bída - sloky se nám vytrácí z paměti, a tak toho zpíváme míň a míň) a pak se vrhneme na dárky. Když jsme byli malí, mohli jsme se přetrhnout, abychom to co nejdřív rozdali. Teď se spíš dohadujeme, kdo obětuje své plné břicho a půjde se pro ně zohýbat. :)


Rozbalujeme všichni na jednou a kdyby se to nedalo odvodit od vzoru na balícím papíru, ani nevíme, který dárek je od koho. Až to "šílenství" pomine, trávíme večer povídáním - letos jsme i sledovali pohádku (Popelku jsem totiž neviděla asi pět let, a tak jsem byla docela ráda, že ji dávají). Pozdě večer pak odjíždíme zpátky domů, kde většinou pod stromečkem leží ještě nějaká maličkost.

Když jsme byli s bráchou menší, cestu autem jsme si krátili soutěží v počítání ozdob. Oba jsme hleděli z okýnka a počítali všechny stromečky v oknech, svícny a rozsvícené řetězy. Dřív jsme taky rozkrajovali jablko a pouštěli lodičky se svíčkou po vodě. To už ale neděláme, protože z toho už jsme opravdu všichni vyrostli. Ještě dodržujeme i to, že se od stolu při jídle nesmí vstávat. Ale celý život jsme si mysleli, že se to nesmí proto, aby nikdo neumřel. Ve skutečnosti je to tak, že pak slepice neponesou. U stolu by taky neměl být lichý počet hostů, jenže to ovlivnit prostě nejde. Nemáme ani místo, kam bychom položili prázdný talíř, jak by se to mělo dělat, takže tohle si vždycky spíš jen zmíníme, ale nezabýváme se tím.


Mám naše Vánoce ráda. Nedokážu si třeba představit, že bych se večer sbalila a šla bych někam chlastat. Myslím, že na to je těch dní v roce až až a jeden večer s rodinou nás nezabije. Chápu, že někdo těmto svátkům nedává takovou váhu, ale je mi to trochu líto.

A co vy a Štědrý den? Dodržujete některé tradice, nebo už tento svátek tolik neřešíte?


Článek na téma týdne Štědrý den
 


Komentáře

1 Natas | Web | 26. prosince 2012 v 14:53 | Reagovat

Jediné, co mi zůstalo z vánoc, které jsem kompletně překopala je tradiční návštěva hřbitova, kde položím věnec a zapálím svíčky. Každý rok, posledních několik let balím kufr a odjíždím na několik dní pryč. Odpočatá upeču pár kousků cukroví, zamorduju kapra, ozdobím strom mimochodem mám skleněné vánoční ozdoby ještě z dětství, které si střežím, ale letos mi zmizela špička. Každopádně přemýšlím, že příště nechám baňky v krabici a ozdobím si stromeček perníčky. Nějak mě ta představa láká. No a letos jsme zavedli novou tradici krmení labutí a zdobení stromků v lese, aby i zvířátka měla něco z těch svátků. Procházka po městě, nějaká zajímavá vánoční výstava ... Letos jsme pálila Františka, jak říkám s oblibou muže. Purpura jaksi nevoněla purpurou, ale heřmánkem.

2 Japonský dům a rozhovory | Web | 26. prosince 2012 v 15:12 | Reagovat

My tedy svátek s tradicema dodržujeme. Před večeří chodíme ještě na mši svatou  a po večeři rozkrajujeme jablko abychom viděli hvězdičku. A pak jdem na ty dárky. Večeři máme stejnou. Jenom se zeptám co je to ten svítek?
A nedávno jsem četla o tradici, aby dívka věděla z jaké strany příjde její ženich. Když po večeři zajde k jakbloni a zatřese s ní. Tak z jaké strany zaštěká pes, z té strany příjde mládenec. Barborka nám nerozkvetla tak mám ještě čas.

3 Dreaming girl* | Web | 26. prosince 2012 v 15:20 | Reagovat

My vůbec nemáme žádné tradice, možná je to tím, že nejsme z česka a proto slavíme Vánoce po svým. Je to celkem nuda, jelikož do čtyř hodin se vaří, uklízí atd. Pak k nám přijdou kamarádi, což už je zábava. A potom máme večeři, po které rozbalíme dárky ( bez zvonečku) a pak si sedneme u telky, nebo zapneme hudbu... Takový nudný večer :/

4 Nikolas | Web | 26. prosince 2012 v 16:11 | Reagovat

[1]: Líbí se mi hlavně to, že se nestresuješ a na pár dní odjedeš. Jak vidím svou mámu, taky by se jí tohle určitě líbilo. :) Jinak stromek s perníčky má výhodu, že pokud už žádné další nezbudou, můžeš si utrhnout přímo z větve. Horší to pak ale je, když máš psy. :))

[2]: Svítek se dává do polívky a jeho příprava je jednoduchá, mrkni třeba tady: http://recepty.ekucharka.cz/hovezi-polevka-se-svitkem/. Mám ráda, když v polívce plave, není to pak jen taková voda.
Tak o této tradici jsem vůbec nevěděla. Ale naštěstí nemám v plánu se vdávat, tak takové věci radši ani nevyhledávám (stejně jako netrhám barborku, co kdyby rozkvetla, že...). :)

5 Taychi | E-mail | Web | 26. prosince 2012 v 16:11 | Reagovat

U nás je to nudnější, protože už místo čtyř slavíme Vánoce jen ve dvou, ale i tak se snažíme udělat si je co nejhezčí, hlavně být spolu jednou v roce. :-)

6 Říjnová | Web | 26. prosince 2012 v 20:14 | Reagovat

My jsme už druhý rok byli u tety, všichni společně, i s dědou a letos i s mamčiným přítelem.
My jsme vždycky dodržovali šupinku pod talířem, aby byli peníze a to vstávání. A s tím vstáváním je to tak, že hospodyně nesměla vstát, aby se celá rodina sešla zase příští rok pohromadě. Lichý počet nemá být proto, že dřív obcházela smrt a kde byl lichý počet, tam se do roka vrátila. A druhá verze je, že se dával jeden talíř navíc pro náhodného cestujícího.

7 Nikolas | Web | 26. prosince 2012 v 20:16 | Reagovat

[6]: Já se právě letos dozvěděla, že si to takhle lidi překroutili v posledních letech, původně to prý opravdu bylo jen kvůli těm slepicím, aby nesly. :)

8 Fantaghira | Web | 27. prosince 2012 v 9:38 | Reagovat

U nás to je trochu jinak, protože ještě musíme krmit koně, případně jet ven, vyvenčit psy atd. Nicméně stromeček zdobím já, na ten mi nikdo nesmí sahat. Většina ozdob jsou taky slaměné a dřevěné, ale mám i klasické koule, některé hodně staré a pak máme takové pěkné modré, které se mi hrozně líbí. Dřív jsem sušila pomeranče, ale na koleji je malé topení a doma jsem jen na víkendy, takže by to zplesnivělo. K obědu je kuba, k večeři samozřejmě rybí polévka a kapr. Pod talířem má pk každý schované šupiny. Letos jsme sice neměli cukroví, ale zato moc dobrou jablečno-skořicovou buchtu. A koneckonců cukrovím se vždycky přecpu u babiček. Dárky rozdávám já jakožto nejmladší člen rodiny (toho se už nezbavím) a pak se díváme na Tři oříšky. Jablka nekrájíme, olovo nelijeme, u stolu jsme tři (lichý počet), pantoflem neházíme... no aspoň se od toho stolu nezvedáme :D Jinak to s námi nevidím moc nadějně :D

9 Aailyyn | Web | 27. prosince 2012 v 11:35 | Reagovat

Já už tohle nehrotím. Co je to "tradice"? Stromeček je víceménně výdobytek až 19. století... Nošení dárků Ježíškem v podstatě taky. Tohle, co my považujeme za tu nejdřevnější podstatu Vánoc, je v kontextu dějin těžce moderní záležitost. O něco delší tradici má ryba, jakožto vhodné postní jídlo, neboť se, tuším, nepokládala za maso, takže byla na takhle významný svátek církví shledána "nezávadnou". Anebo se odvoláme namísto křesťanské podoby Vánoc až na tu ještě starší, pohanskou? Pokud máme být úplně nejtradičnější, tak bychom měli slavit slunovrat. Připadá mi, že každý tak trošku teskní nostalgicky po časech, kdy měl čas a chuť mamince pomáhat s cukrovím, páchal nedokonale nazdobené perníčky a těšil se, co najde pod stromkem, protože si napsal o autodráhu/barbínu a svádí to na to, že Vánoce už nejsou to ono, že už to není tradiční a dodržujme zvyky. Vánoce můžou být docela milý, ale je to vždycky v nás, nějak si je musíme udělat i když už nejsme ty natěšený děti. Tradice atmosféru neudělá, když se na ní budou podílet zpruzení, otrávení, unavení a vystresovaní lidi (protože jsme nesehnali, co jsme potřebovali, v obchodech je fronta, prodavačka protivná a my musíme po svátkách do práce). Není to ani v lití olova, ani ve stopadesátým opakování Popelky. (Btw. Popelku jsem viděla asi jednou a už nemusím, Šíleně smutnou princeznu v kuse snad nikdy, zrovna tohle mě nebaví a vrásky si z toho nedělám...) Já na tradice moc nejsem, ale těším se rok od roku víc a víc na ty tři dny plný klidu. Prostě nic nemusím, piju kafe, jím, koukám na televizi (přes rok se na ni nedívám, nemám na to čas) a neřeším nic. V lednu už pak většinou nastává šílenství v podobě zkouškovýho, tak prostě přes Vánoce odpočívám, sbírám síly a nic neřeším. A je mi fajn.

10 Aailyyn | Web | 27. prosince 2012 v 11:48 | Reagovat

[7]: Patrně máte obě pravdu, protože obě ty interpretace mi přijdou smysluplný. Pohanské zvyklosti velely uctívat boha kdečeho, protože co kdybyste si to náhodou někde rozházeli a nastal průšvih (nebude úroda a tak). Pochybuju, že církvi se to takhle líbilo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
(c) 2006 - 2013 Nikolas (nickii.blog@email.cz)
zdroj obrázku v pozadí - zde