Flores

17. března 2011 v 17:49 | Nikolas |  cestopisy
listopad 2010
Upřesnění: Ostrov (součástí Malých Sund)
Poloha: Indonesie - sousední ostrovy jsou Sumbawa, Sumba, Timor a Sulawesi
Jazyk: indonéština
Měna: indonéská rupie (IRP)
Rozloha: 17 532 km2, je to druhý největší ostrov Malých Sund
Lidé: 1,5 mil. obyvatel - křesťané, ale také hojně zastoupení muslimové
Kultura: tradice se tu ještě někde najít dají, ale rozhodně to není v takovém množství jako na Sumbě, protože tady už jsou lidé ovlivněni turismem
Největší město: Maumere



S kým: se strýcem (bez cestovky)
Na jak dlouho: přibližně týden
Suvenýry: žraločí zub, sarong s motivem cicaka (ještěrky), pravé perly na krk (prodávají je tam pouliční obchodníci za nízké ceny, ale jsou pravé - jen nejsou tak dokonale kulaté)
Speciální zážitky: snad největší zážitek byl ostrov Rinca, na kterém žijí obrovští varani známí jako komodští draci


_________________________________________________________________________
Více informací: opět je nejlepší zeptat se Wiki, ale určitě stojí za přečtení taky tento článek. Nezapomeňte se podívat na mapku ostrova.







Na ostrov Flores jsme se přesunuli asi po týdnu našeho pobytu v této zemi. Dostali jsme se sem letadlem z nádherné Sumby a strávili jsme tu také přibližně jeden týden. Není to mnoho, ale když máte na dovolenou jen jeden měsíc, nezbývá vám nic víc než spěchat, abyste toho viděli co nejvíc.

Flores je velice zajímavý ostrov. Sice už je ovlivněný turismem, ale potkáte tu spíše takové ty batůžkáře, nadšence do cizích kultur a přírodomily. Takže se mi to tu líbilo (jak o sobě často říkám - nemám ráda davy turistů a místa, na kterých byl každý druhý), i když Sumba byla jednoznačně nejlepší.
Trochu špatné bylo, že jsem sem přiletěla nachlazená a po pár dnech se mi nachlazení zhoršilo tak, že jsem měla celý den teploty, rýmu, kašel a bolela mě hlava. Takže jsem si bohužel nemohla první dny na Floresu vychutnat tak, jak jsem chtěla. Ale snad příště.


6.11. Maumere

V tento den jsme přiletěli do trochu lepších podmínek (i na lepší letiště) a ubytovali jsme se na okraji největšího města tohoto ostrova, Maumere. V Gading Beach byly nádherné bungalovy pár metrů od pláže s výhledem na moře, takže to byla po těch nepohodlných dnech docela příjemná změna.
Strýc tu měl už známého, Erika, takže tu byla i příjemná atmosféra. Líbil se mi písek na pláži, který měl černou barvu. Já předtím nic takového neviděla, takže jsem z toho byla docela překvapená. Musím říct, že to tu bylo opravdu pohádkové - houpací síť, čerstvý melounový džus (ten miluju), sluníčko a moře. Taky jsem se trochu připálila. A moře tu bylo teplé jako kafe.
Vzpomínám si, že když jsem se koupala v moři, párkrát mě něco štíplo. Strýc říkal, že jsou to malé medúzky (dětičky medůzek), ale nevím, co je na tom pravdy a jestli jsem to nějak nepopletla :) Ještě jsme se jeli podívat místním bemem do města, což byl taky zážitek, protože to drncá, řidič jede docela zběsile a uvnitř na vás kouká spousta místních lidí.
Na obrázku můžete vidět restauraci s pláží. Není to moc dobrá fotka, ale snad to nevadí.


7.11. Z Maumere do Moni

Když jsme se dobře vyspali v pohodlné posteli, vyrazili jsme autem do Moni.
Po cestě jsme se ještě zastavili v muslimské rybářské vesničce Verang, což byl vážně silný zážitek. Špína a podmínky, ze kterých úplně cítíte ty nemoci, lidé, kteří na vás zírají jako na svatý obrázek. Je to hrozná smůla narodit se zrovna do této vesnice, protože vesměs nikdo se z toho nevyhrabe. Však můžete vidět na fotce.
Neustále se kolem nás seskupoval houf dětí, které chtěly vyfotit, ale poté, co jsme jim jejich přání vyplnili, to požadovaly znovu a znovu. Nejvíc mě dostala stará paní, která mě začala tahat za vlasy a něco vykládat. Strýc, i když umí indonésky, jí nerozuměl, takže nevím, co chtěla. Ale dalo se to čekat ve vesnici plné Muslimů s mým lehce oblečeným tělem a zrzavými vlasy.
Asi 3 hodiny nám to trvalo autem do cíle. Moni je velmi malá vesnice nedaleko vulkanického jezera Kelimutu, kvůli kterému jsme sem jeli. Ubytovali jsme se v takovém obyčejném Homestayi Watubala a kolem nás byli snad samí turisté, ale všichni jsme měli stejný cíl - Kelimutu. Šli jsme spát poměrně brzo, protože jsme věděli, co nás další den
čeká.


8.11. Kelimutu, Ende, Riung

Vstávali jsme v pět ráno, protože na sopku je dobré přijet tak, abyste stihli východ slunce. Bohužel byla naše lenost silnější, takže jsme vycházející sluníčko viděli už v polovině cesty nahoru. Nechali jsme se vyvést na skútrech, protože to je rychlé a není to ani drahé. A komu by se chtělo šlapat nahoru. Kelimutu je vyhaslý kráter, který se skládá ze tří různě barevných jezer. Jedno je modré, druhé černé a třetí by mělo být do červena, ale bohužel bylo taky modré. Tato jezera prý postupem času mění barvu. Mám pocit, že lidé věří tomu, že duše do těchto jezer odchází - do černého jsou to duše sebevrahů, do druhého dětí a do třetího už si nevzpomenu (to víte, v tuto dobu jsem měla ty největší horečky a spíš jsem měla pocit, že se musím dostat domů - naštěstí mě to brzy přešlo). Jezero můžete vidět na fotce.
Strýc a zbytek naší skupiny se při zpáteční cestě prošli pěšky džunglí, ale já se nechala odvést přímo do postele.
Odpoledne jsme si sbalili věci, přidali se k jednomu osamocenému Francouzovi a společně s ním (a jeho pronajatým autem) jsme odjeli do Ende a pak dál do Riungu. Cesta trvala celkem osm hodin, ale to také proto, že jsme několikrát zastavovali.
Po cestě jsme se také zastavili na pláži s modrými kameny. Lidé je tu za peníze třídí podle velikostí.


9.11. Riung

Ubytovaní jsme byli v docela hezkém hotýlku Bintang (takhle se jmenuje také indonéská značka piva). Ale hned ráno jsme se lodí jeli podívat na velice krásný ostrůvek Pulang Rutong, který opravdu nepotřeboval ani kapku úprav v Photoshopu. Byl prostě dokonalý. Jen ty palmy mohly být na kraji pláže tak, jak to bývá na fotkách z katalogu. Jel s námi i Francouz, se kterým jsme tady trochu šnorchlovali, ale já se rozhodla sedět a kochat se přírodou, sluníčkem a bílým pískem. A vodou. Dokonce jsem si tu do ruky vzala hvězdici, což bych nikdy neřekla, že dobrovolně udělám :) Ale je to moc příjemný pocit, protože vystrčí tisíc maličkých nožiček a na dlani to jemně šimrá.
Při cestě zpět jsme se zastavili u ostrova s flying fox (velcí netopýři), a to bylo taky docela zajímavé. Mají snad metrové rozpětí křídel.
Večer jsme si zašli na pár bir Bintang a dokonce jsme potkali skupinku mladých Čechů, ale ti tu byli na tři měsíce (závidím).


10.11. Z Riungu do Bajavy, Rutengu až do Labuan Baja

Ráno jsem ke svému zděšení zjistila, že mi chybí všechny mé úspory, které jsem měla u sebe (naštěstí jsem měla zbytek peněz schovaných v batohu, a o ty jsem nepřišla). Byl to rovný jeden milion rupií! Nejdřív jsem si myslela, že jsem si za to mohla sama, protože jsem večer šla spát s pár pivy, ale nakonec jsem zjistila, že mi je musel někdo ukrást. Zapomněla jsem totiž večer zamknout pokoj a taštičku jsem našla u dveří pokoje (a v noci ji mám vždy u polštáře). Nakonec jsme usoudili, že to byl nejspíš ten náš řidič, protože se tam divně ochomýtal a divně koukal. Ale nevím, dál se to neřešilo (ale naštve to).
Taky jsme zjistili, že nás trochu podvedl s taxou za auto a Francouze taky, takže jsme se rozhodli jet vlastní cestou. Autobusem. Ten stál jen 25 tisíc, takže oproti autu vlastně skoro zadarmo. Tím jsme dojeli až do Bajavy, kde jsme si zaplatili zase auto, které nás zavezlo do Rutengu a z něj zase jiné auto až do Labuan Baja. Ubytovali jsme se v hotelu Gardena a po náročném procestovaném dni si pořádně odpočali.


11.11. Labuan Bajo - Rinca

Labuan Bajo je snad plné turistů. Je tu plno restaurací a barů, obchodů se suvenýry. Ale i tak je to tu docela klidné a líbí se mi, že většina restaurací na hlavní ulici je ve svahu, takže musíte po schodech nahoru, ale pak tam máte hezký výhled na moře a klid.
Ráno jsme si zaplatili loď a nechali se odvést na nedaleký ostrůvek Rinca. To je jeden z ostrovů, na kterých se vyskytují varani (komodští draci), kteří jsou docela žádanou atrakcí. Dosahují délky až čtyř metrů a jsou neuvěřitelně rychlí. Živí se tak, že uloví zvíře (nejlépe buvola) a kousnou ho, takže se do jeho těla dostanou bakterie a varani si zhruba týden počkají, než jejich kořist zemře. A pak se bez námahy dosyta nažerou.
Vstup sice není nejlevnější (za loď jsme dali cca 900 Kč, za vstup 40 Kč na osobu a za foťák se připlácelo 100 Kč - je to sice málo, ale na ty místní poměry hodně), cesta je dost úmorná, ale stojí to za to. Dostali jsme průvodce, který měl v ruce zbraň. Byla to taková dvoumetrová tyč, kterou by varany odháněl. Naštěstí nemusel. Viděli jsme jich docela hodně, ale žádného při pořádné "akci". U jednoho jsem se fotila, když spal, ale fotka se moc nepovedla. Každopádně asi hodina a půl na výhni bez stínu… bylo to náročné, ale fajn bylo, že jsme se potom přesunuli na ostrůvek, kde jsme se pořádně vykoupali.


12.11. Seraya Island

V hotelu Gardena, kde jsme v Labuan Baju byli ubytovaní, jsme si všimli, že mají na jednom z ostrůvků bungalovy a přímo od hotelu vás odvezou lodí. Takže jsme se rozhodli strávit jeden den trochu rekreačně a odjeli na Seraya Island. Bylo to tam moc hezké, ale koupat se moc nedalo, protože až ke břehu byla voda plná řas. Ale vládla tu značná pohoda, setkali jsme se tu s Němci, bratry, jedničkou (starší) a dvojkou (mladší a do teď si s ním píšu).
Stručně řečeno - lenošení, šnorchlování, opalování a pivo :)


13.11. Zpět v Labuan Bajo

Ráno jsme se vrátili zpět do hotelu Gardena. Můj strýc odletěl už v tento den do Denpasaru (na Bali), protože doprovázel jednu naši známou na letiště. Já zůstala s Němci a jedním známým ještě dva dny tady. Jeli jsme se všichni společně podívat do jeskyně, ve které žijí velcí pavouci. Sice mám z těchto osminohých stvoření strach, ale řekla jsem si, že to mám jako povinnost. Prý jsou skoro metroví, ale my narazili jen na ty menší, kteří měli možná tak půl metru (ale ne s pokrčenýma nohama).


14.11. Labuan Bajo a potápění

Tento den jsme proleželi, propili (džusy) a prospali. Byl to docela zabitý den, ale aspoň jsem měla dost času na nakoupení pár suvenýrů. Koupila jsem si tady krásný fialový sarong s motivy cicaka (cicak = ještěrka), žraločí zub a růžové perly.

15.11. Zrušený let

I když jsme měli ráno odlétat do Denpasaru, bohužel aerolinky selhaly a náš let se zrušil. Stálo to dost námahy vyřešit, ale naštěstí jsme si koupili let na další den. Ale letenka nás vyšla dráž. Naštěstí nám aerolinky peníze za let vrátily. Naposledy jsme se rozhodli jet na jeden z ostrůvků šnorchlovat a večer jsem pořádně popila s Němci a dokonce jsme tu potkali i další Čechy (mladí lidi z Chomutova - tímto zdravím) se slečnou z Chile.
I když jsme nic pořádného ten den neviděli, i tak to bylo super.

16.11. Z Labuan Baja do Denpasaru

Druhý pokus se naštěstí vydařil a na Bali jsme odletěli bez problémů. Tam jsme se potkali zase s mým strýcem, ubytovali se v Kutě a začali se kochat turistickým rájem.


Postřehy a fakta o Floresu

- převažuje tu savana a ostrov je z větší části hornatý
- pěstuje se tu tím způsobem, že po sklizení úrody se rodina přestěhuje a zakládá nová pole
- jsou tu muslimové, takže vás k ránu bude budit opravdu hrozná motlitba (a po pár dnech je to dost otravné)
- kolem Labuan Baja jsou stovky malých ostrovů a na většině z nich je úžasné šnorchlování

Shrnutí

I když pobyt na Sumbě byl mnohem zajímavější (kultura), tak se mi tu taky moc líbilo. Určitě můžu doporučit Kelimutu a Rincu nebo Komodo, protože to stojí opravdu za vidění. Tady jsem se skamarádila s "tokekem" (tj. gekon) a při večerním pozorování tohoto úžasného tvorečka jsem si uvědomila, jak moc fascinující vůbec je. Symbolizuje štěstí a jsem moc ráda, že se teď už pyšně nese na mém lýtku :)

A tradičně nakonec ještě pár fotek. Všechny fotky si můžete prohlédnout tady v galerii.


 


Komentáře

1 Lady December | Web | 17. března 2011 v 18:13 | Reagovat

Tak! A teď ti závidím...:)

2 mamut | 17. března 2011 v 21:04 | Reagovat

Nikolko, fakt krásný...jen tak dál :)

3 Nikolas | E-mail | Web | 17. března 2011 v 21:10 | Reagovat

[2]: Děkuju, Peti :) Mám radost za ten tvůj komentář :)

4 pavel | Web | 18. března 2011 v 21:51 | Reagovat

Krásné...
Co je šnorchlování? cákání ve vodě? Taky by mne docela zajímalo o jaké modré kameny šlo? :)

5 Nikolas | E-mail | Web | 18. března 2011 v 22:01 | Reagovat

[4]: Neříkej, že nevíš, co je šnorchlování :) I když já to tak nerada dělám (snažím se odhánět rybičky, aby se nedostaly blíž ke mně), takže to cákání spíš připomíná :)
Modré kameny - nevím proč mají toto zbarvení, ale celá pláž byla do modrozelena. Bylo to úžasné. Zítra dodám do složky další fotky a mezi nimi bude i ta s kameny. Snad to pro vysvětlení bude stačit :)

6 Jeremy | Web | 19. března 2011 v 14:04 | Reagovat

co dodat - prostě nádhera :-) moje cestovatelská dušička pookřála... už abych zase někam brzy jel... :-) btw, máš zajímavě strukturované hlavní menu v levém panelu - proč mi asi přijde tak moc povědomé? :-)

7 Annet | E-mail | Web | 19. března 2011 v 17:32 | Reagovat

Indonésie, varani. Ach. :-))
Je to jedna ze zemí, které jsem zařadila do své TOP 10, kam bych se chtěla podívat. :-)

8 Ophelia | E-mail | Web | 12. června 2011 v 9:15 | Reagovat

Tyjo, to jsou úžasné fotky :O :) Moc krásné, určitě stejně jako to místo :)

9 Sticky B. | Web | 3. června 2012 v 13:04 | Reagovat

Pane jo, ty/vy jste se měli :) Nerada škemrám, ale... prosím, prosím, vezmi mě taky, až příště pojedeš! :D

10 Nikolas | Web | 3. června 2012 v 13:15 | Reagovat

[9]: Tak se přidej, já jedu za měsíc a přítel za mnou přiletí v srpnu :)) Letenka je sice drahá, ale pak se tam dá vyžít vcelku za levno.

11 payday | E-mail | Web | 26. května 2017 v 1:16 | Reagovat
12 cialis | E-mail | Web | 28. května 2017 v 4:05 | Reagovat
13 Xkmaz347e | E-mail | Web | 8. září 2017 v 14:06 | Reagovat

Free Hot Teen Porn Videos. Free Porn Sex Pregnant.  <a href="https://nesaporn.mobi">https://nesaporn.mobi</a>  Cute Erotic Babes. Teen Big Ass Porn Movies.

14 ejetr | E-mail | Web | 18. září 2017 v 19:41 | Reagovat

Top Hot Porn Movies. Webcam Wet Tube.  <a href="http://xxxlib.mobi">xxxlib.mobi</a> Star India Sex. Romantic Sex Movies Tube.

15 alyoz | E-mail | Web | 18. září 2017 v 22:28 | Reagovat

Porn For Indian. Freeporn Hot.  <a href="http://xxxlib.mobi">xxxlib.mobi</a> Beautiful Girls Fucking. Sexy Teens Beim Sex.

16 uinsk | E-mail | Web | 23. září 2017 v 12:03 | Reagovat

Porn Viedo Clip. <a href="http://sfico.info">sfico.info</a> Ass Pussy Tubes.

17 dkoju | E-mail | Web | 30. září 2017 v 9:28 | Reagovat

Xxx Big Butt. <a href="http://xnxxx.pro">xnxxx.pro</a>

18 riavm | E-mail | Web | 30. září 2017 v 11:53 | Reagovat

Ass Fuck Girl. <a href="http://xnxxx.pro">http://xnxxx.pro/</a>

19 jajcr | E-mail | Web | 30. září 2017 v 16:42 | Reagovat

Dise Sex Free. <a href="http://xnxxx.pro/">http://xnxxx.pro</a>

20 uajiw | E-mail | Web | 30. září 2017 v 19:07 | Reagovat

Tube X Clibs. <a href="http://xnxxx.pro/">http://xnxxx.pro/</a>

21 whyxe | E-mail | Web | 3. října 2017 v 1:50 | Reagovat

Dirty Bbw Xxx.   <a href="https://kashtanka.tv">https://kashtanka.tv</a>

22 Vbupy177d | E-mail | Web | 30. října 2017 v 23:15 | Reagovat

<a href="http://megogoserial.ru">первый сезон</a> смотреть полностью
смотреть сериал
новые сериалы
смотреть сериал онлайн
Молодежка

23 Ufupc402q | E-mail | Web | 5. listopadu 2017 v 4:13 | Reagovat

Sexhayvn com.  <a href="http://www.pronhub.xyz/">http://www.pronhub.xyz/</a> Teen First Try Anal. Cop lesbian porn.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
(c) 2006 - 2013 Nikolas (nickii.blog@email.cz)
zdroj obrázku v pozadí - zde