Červenec 2008

Ticho mezi řádky tohoto blogu v následujícím týdnu x)

26. července 2008 v 11:57 | Nikolas |  blog
Od 27. července do 3. srpna vám neslibuju žádný článek. Odjíždím na tábor.
Ale ne jako dítě, to bych už asi radši ani nejela po těch proježděných letech. Jedu jenom na takovou "návštěvu". Trochu vypomůžu, večer se pobavím u táboráku a tak. Bude to pohoda.
Takže tady nečekejte žádný články, nemám moc ráda takové to psaní, kdy zveřejníte článek někdy později a radši budu riskovat, že mi zůstanete věrní pořád.
Mějte se tu hezky a pěkný prázdniny, můžete se mi tu třeba pochlubit, kde jste byli nebo kam ještě pojedete.
Už je polovina prázdnin v tahu, tak si užívejte x)
Adios!

V noci se bojím

26. července 2008 v 11:51 | Yvonne S. C. |  vzkazník
Takže si to shrneme. Zkouška samostatnosti dopadla všelijak, jen ne dobře. Byla jsem doma sama jen tři dny a stalo se tolik věcí, až začínám mít pocit, že budu radši bydlet doživotně s maminkou x)

Za exotikou na Olomouckou

25. července 2008 v 20:09 | Yvonne S. C. |  vzkazník
I když třeba nemáte moc peněz na pořádnou dovolenou nebo čas, nepochybuju, že po přečtení tohoto článku dostanete taky chuť na pořádnou dávku exotiky. A přitom za hubičku a na chviličku ;)

Náhoda, nehoda... bolí to

25. července 2008 v 11:29 | Yvonne S. C. |  vzkazník
Už jsem vám psala, co se může stát při pokusech o vaření. Taky jsem psala, že dobrovolně rezignuju a vařit se nenaučím. Jenže... včera měl přijet můj drahej a já si řekla, že abych nic nepokonila, udělám aspoň ty špagety. Bohužel když se člověk rozhodne dělat víc věcí najednou, zkončí to většinou špatně.

A tak otrávila nevinné příbuzné, co jen měli hlad...

24. července 2008 v 11:48 | Yvonne S. C. |  vzkazník

Aneb jak to dopadá, když má někdo tendenci najít v sobě skrytého talentu
Kdo u vás doma vaří? Máma? Maximálně táta? Nebo vy? U nás je to jednoznačně maminka. A to je vcelku pohoda. Nohy na stole, z kuchyně slyším "Oběd!!", v klidu se napapám a jdu si zase hodit nohy na stůl.
Jenže to mě zase to mý svědomí jednou překecalo...

Ani se nenadějeme...

24. července 2008 v 10:33 | Yvonne S. C. |  vzkazník
Už jenom týden a bude srpen. A pak už jenom měsíc. Taky vám to utíká? Těšíte se do školy?
Ach jo, těším se na kámošky a na některý profesory, ale už vidím, jak se budu učit x) Bože... pětka sem, pětka tam. Brrr.

Já budu Křemílek, ty Vochomůrka

24. července 2008 v 8:56 | Yvonne S. C. |  vzkazník
Zdál se mi strašnej sen. Noční můru už jsem dost dlouho neměla.

Víte co doporučuju? Plavat v bazénu s rudou vodou...

22. července 2008 v 19:26 | Yvonne S. C. |  vzkazník
Jak to udělat, aby mi lemoval ve vodě postavičku červený flek? Nemusím mít zrovna určitý dny a ani se nemusím propíchnout kudlou. Naprosto stačí mít červený vlasy.
Člověk by řekl, že když mu má z vlasů něco pouštět, musí si na ně dát krepák. A ono ne! Ono naprosto stačí nabarvit si je. Vždycky jsem si myslela, že šampon pomalu pouští, ale barva drží. Bohužel u červené tomu tak není. Můžu mít výběr z tisíce druhů barev, používat na to stovky ochranných výrobků a stejně to prostě teče!
Asi půjdu do zelena. To je přírodní, to nebude pouštět.

Kniha první: O slečně s patkou chleba

22. července 2008 v 11:22 | Nikolas |  Pět knih planné touhy
Kniha první:
I. kapitola - O slečně s patkou chleba
Starý žebrák natahoval roztřesenou dlaň k mladé dívce. "Dejte, dejte" opakoval tichým hlasem a sledoval upřeně dívčiny oči. Doufal totiž, že se nad ním tahle roztomilá slečna, nebo snad jeho anděl strážný, slituje. Doufal, že se konečně najde někdo, od koho se mu dostane alespoň jeden tornous.

Už ne andílek, teď jen debílek

22. července 2008 v 11:04 | Yvonne S. C. |  vzkazník
Jen tak... prostě pro dnešek nemám slov, nevím, o čem psát. Takže pro vás mám jenom jeden klip x)
Je to bomba. Já tak miluju klipy dělaný na politiky :)

Ty chceš psát tvrdé y? Ty pako...

21. července 2008 v 10:27 | Nikolas |  úvahy
Ve zprávách se viskitla jedna dost zvláštní zpráva, kterou jsem (a to vlastně nejen já) bila dost zaskočena. Možná jste o tom slišeli i vi. Spekuluje se totiž, že bi se v Českí republice zrušilo tvrdé y.
Nejsem pravopisná lama, vím, kde jaké i/y napsat. Jen vám chci nastínit budoucí situaci, pokud tento deb**ní návrh projde. Jedná se o Slovensko, ale to bi se časem jednalo určitě i o Česko...

Mezinárodní den přísloví

18. července 2008 v 15:48 | Yvonne S. C. |  vzkazník
Tak jsem dneska zase poslouchala svoje oblíbený rádio (a co už - klidně mu udělám reklámku, zaslouží si to - Kiss Hády) a to přesně Ráno s Borkem, Edou a Alenou, který mám fakt ráda. S nima se člověku nejlíp vstává x) Nejlepší bylo, když Eda před pár dny vykládal pohádky přepsaný do hantecu, to by se člověk přesmál
No a dneska povídali, že se každoročně 18. července slaví Mezinárodní den přísloví. Fíha, věděli jste to?
Natlačila jsem sluchátka ušima až do mé krásné prázdnoty uvnitř a poslouchala... Eda vždycky vytáhl nějaký zapeklitý přísloví a vybízel posluchače, aby mu ho přeložili z češtiny do srozumné češtiny.

Střípek: Jo, to když mi bylo šestnáct

17. července 2008 v 12:07 | Yvonne S. C. |  vzkazník
Už jsem tu psala jeden takovej "nostalgickej" článek, kde jsem ale vzpomínala na ten osudný rok, kdy mi bylo patnáct. To víte, v patnácti se otevírají nový dveře a možnosti, člověk má najednou spoustu změn v životě, v myšlení... Je to těžký zlomový rok. Kdežto v šestnácti už si nějak zvyká...

Kniha první

17. července 2008 v 10:41 | Nikolas |  Pět knih planné touhy
Přináším vám první díl nové povídky na pokračování (rádoby se tomu dá říkat román, ale jen mezi náma, protože Karolínu Světlou nebo Boženu Němcovou by to asi nepotěšilo). Už jsem se o ní tak trochu zmínila v některým z předchozích článků. Povídka nese trochu zvláštní název Pět knih planné touhy, a to proto, že když jsem si začala psát, děj jsem si pro lepší orientaci rozdělila do pěti částí - pěti knih. První kniha, kterou právě začínáte číst, by měla mít úvod plus sedm kapitol (možná víc, pokud bude kapitola dlouhá a já budu nucena ji rozdělit :) ...). A celkově by tato povídka měla mít asi 31 kapitol.
Psala jsem ji už trochu jiným stylem než dřív (víc spisovně a rozsáhle... třeba popisy), docela jsem se inspirovala u Victora Huga v Noter-Dame do Paris.
Povídka má víc hlavních hrdinů a trochu skáče z jednoho příběhu na druhý.
Tak jen doufám, že se vám bude líbit ;)


Bílá vlaječka pro fandy Daytonu

17. července 2008 v 10:29 | Yvonne S. C. |  Dayton´s story
Mrzí mě, že to říkám. Jestli měl simskomix Dayton´s story ještě nějaký příznivce, tak je bohužel musím sklamat. Prostě teď nemám zrovna náladu fotit další díly a absolutně není čas. Vím, že do konce celýho komixu mi chybí takových dvanáct dílů, ale nic s tím nemůžu udělat. Prostě nemůžu fotit, když se mi nechce... co by z toho pak vzniklo, že jo...
Snad se nezlobíte, že dám tento komix na dobu neurčitou k mrazu. Někdy ho dopíšu, slibuju. Jenže nevím, kdy to "někdy" bude.
Díky za pochopení.

A stejně chci tu změnu :)

16. července 2008 v 11:13 | Yvonne S. C. |  vzkazník
V anketě, kterou jsem před pár dny vložila, se zatím nejvíc drží hlasy pro přezdívku Yvonne. Jenže to je právě to, co já nechtěla x) Asi tu možnost smažu :D
Řekněte mi radši, jak jinak si mám říkat?? Já bych byla pro Nikolas, protože mi tak dost lidí říká a už jsem si zvykla, ale nějak mi to sem nesedí. Dobrá je i Nikolka, ale u toho mám zase pocit, že se ve vzkazech na ostatních blogách ztratím, protože to není ničím výjmečný.
No, hlasujte dál, prosím, ať můžu měnit x)
A speciálně pro Standu tady mám fotky... Je to teda bez Garfielda, ale časem se třeba přestanu stydět ho ukázat

KRITIKA: Kupec Benátský

16. července 2008 v 10:47 | Yvonne S. C.
V Brně, Praze, Košicích, Ostravě a Bratislavě právě probíhají Letní Shakespearovské slavnosti. Už minulý rok jsem se byla podívat, a to na Bouři, která mě dost překvapila a nadchla. Hrál tam Jan Tříska (nejvíc si ho pamatuju jako Igora Hnízda v Obecné škole) a byl neuvěřitelně dobrej. Bouři určitě doporučuju.
Ale letos jsem byla na Kupci benátském. První, proč jsem si vybrala tuhle hru, byl Bolek Polívka a Jan Přeučil. Pocity mám zvláštní, ale myslím, že spíš kladné.

Puberťácký trouble (33. díl)

15. července 2008 v 17:10 | Yvonne S. C. |  Puberťácký trouble
Kapitola třicátá třetí: Střílím skvěle!
Pár dnů po návratu z hor jsem se s Markem viděla jenom ve třídě. Neměl na mě čas. Pořád se vymlouval na střelnici, kde prej trénoval dost často, nebo na karate, ve kterým chtěl bejt nejlepší. Jenže nejhorší bylo, že když už jsem se s ním chtěla bavit aspoň ve škole o přestávkách, tak pro něj byli přednější kámoši. Prostě se choval, jako by mu na mě nezáleželo.

Akce "Lístek"

15. července 2008 v 16:37 | Yvonne S. C. |  vzkazník
Před měsícem, možná je to už dýl, jsem psala o koncertu Jarka Nohavici v Brně, na kterej jsem se samozdřejmě nedostala. Taky jsem to maličko "oplakala", vzpomínáte? Ale uklidňovala jsem se tím, že když tu bude v srpnu znovu, tak se na něj dostanu...

A pak nashledanou

10. července 2008 v 17:19 | Yvonne S. C. |  vzkazník
Půjdeme trsat? Zní to zvláštně, ale šla bych. Zvláštně proto, že mě nikdy disco nebavilo a navíc se neumim hejbat. Takže i když třeba latinu a standart zvládám na úrovni druháka po tanečních, tak na diskotéku by mě zaboha nikdy nikdo nedostal.
Nebo už jo?
(c) 2006 - 2013 Nikolas (nickii.blog@email.cz)
zdroj obrázku v pozadí - zde